Stejně jako sacharidy, tuky a bílkoviny, je i vláknina velice významnou složkou potravy. Sama o sobě je ale velice těžce stravitelná. Pomáhá například při absorpci vody, regulaci trávení tuků a sacharidů, nebo působí jako tzv. „kartáč střev“, kdy předchází nemocem střev, jako je například rakovina tlustého střeva. Jelikož se vláknina dělí na dvě základní složky, které v těle působí velice odlišně, je obtížné vyjmenovat další její obecné znaky. Proto se nyní přesuneme již ke konkrétnímu popisu jejích dvou kategorií, a to k popisu rozpustné vlákniny a nerozpustné vlákniny.
Rozpustná vs. nerozpustná vláknina
První z výše jmenovaných kategorií je rozpustná vláknina. Ta může velice snadno absorbovat vodu, bobtnat a může být taktéž velice dobrým zdrojem energie. Její kalorická hodnota je pak v průměru stanovena na osmi kJ na gram, což je kupříkladu méně než polovina oproti bílkovinám a sacharidům a přibližně o pětinu méně oproti tukům. Pomocí rozpustné vlákniny si můžete regulovat trávení tuků a sacharidů, jelikož díky tomu, že velice na sebe snadno váže vodu, nabývá na objemu, a to vede k pocitu nasycení.
Pokud byste ji tedy chtěli přijmout ve zvýšeném množství, abyste se pořádně zasytili, a zajistili tak správné trávení tuků a sacharidů, měli byste konzumovat luštěniny, jako je hrách, sójové boby, nebo fazole, tobolky a semínka lnu, které jsou zdrojem jak rozpustné, tak i nerozpustné vlákniny, oves, žito, ječmen, některé ovoce, a to především jablka a banány, některou zeleninu, zejména pak brokolici a mrkev, kořenovou zeleninu, brambory, či semena psyllia.
Druhou kategorií je pak nerozpustná vláknina, která oproti předchozí jmenované v trávicím traktu nijak nefermentuje, a tudíž nemůže sloužit jako jakýkoliv zdroj energie. Zvětšuje svůj objem až ve střevech, a zkracuje tak dobu, po kterou tam zůstává potrava. Zejména příznivě pak působí na tlusté střevo, ve kterém se díky tomu naředí odpadní látky, které vznikly při trávení, a ty pak mnohem snadněji opouštějí trávicí trakt. Nerozpustnou vlákninu najdete v celozrnném jídle s obsahem zejména slupek, v tobolkách a semínkách lnu, v obilných slupkách, v otrubách, v ořeších, v semenech, v zelenině, a to například v zelených fazolích, ve květáku, v cuketě, či v celeru a v neposlední řadě i ve slupkách některých druhů ovoce a rajčat.
Doporučený denní příjem vlákniny
Pro správnou funkci organismu a pro maximální účinek vlákniny je pak důležité její doporučené množství. To podle Americké potravní asociace činí alespoň 20 až 35 gramů denně pro zdravého dospělého a pro dítě činí množství vlákniny počet gramů na den převedeno na věk dítěte plus pět, tudíž například čtyřleté dítě by mělo sníst alespoň devět gramů vlákniny denně. Ovšem v našich končinách se většinou uvádí asi 30 gramů vlákniny na den pro dospělého člověka.
Zdroje vlákniny
Kromě výše zmíněných zdrojů vlákniny jsou jisté potraviny, ve kterých najdete naprosto nejvíce vlákniny ze všeho, co během dne vložíte do úst. Jedná se o luštěniny, ořechy a semínka, otruby, švestky či asijskou hrušku. V těchto potravinách se nachází naprosto nejvíce vlákniny, která může pomoct například při zažívacích potížích.
Kdy je nutno obsah vlákniny v potravě omezit
[sociallocker]Ovšem ne vždy je dostatek až přemíra vlákniny vhodná. Trpíte-li například krátkodobě zácpou, měli byste se všem potravinám bohatým na vlákninu obloukem vyhnout. V takovém případě si totiž ještě přitížíte a se zácpou si rozhodně nepomůžete. Dalším důvodem, proč se jídlu bohatému na vlákninu vyhnout, je možné snížení resorpce některých látek z potravy. Ve vysokém množství pak může vláknina dokonce až zatěžovat trávicí trakt. Nic se tedy nemá přehánět a stejně tak to platí i o vláknině! Proto se raději držte doporučením 30 gramů vlákniny na den pro dospělého člověka a moc jej nepřekračujte, pouze a jen ve chvílích, kdy trpíte řídkou stolicí.[/sociallocker]Jak se projevuje nedostatek vlákniny v těle
Jak už bylo naznačeno v předchozím odstavci, nedostatek vlákniny v těle se naopak projevuje velice řídkou stolicí, možnými stavy únavy a apatie nebo na druhou stranu stavy podráždění a nedostatkem živin v těle, které na sebe váží řadu dalších vážných komplikací. Její dlouhodobý nedostatek pak může vést až k úbytku hmotnosti a svalů, k dlouhodobým stavům deprese a podrážděnosti či k nechutenství.