Jak vlastně probíhá metabolismus sacharidů?

1

V jednom z dřívějších článků jsme se dozvěděli praktické informace o tom, jak probíhá mechanismus tuků. Ve dvou předchozích příspěvcích jsme se seznámili s jednoduchými a složenými sacharidy, tento článek by se tedy měl – zcela logicky – věnovat právě metabolismu sacharidů. Jak naše tělo na přijatý cukr reaguje a jak se vlastně sacharidy mění na energii? To se dozvíte na následujících řádcích.

Co si pod metabolismem sacharidů představit

Součástí naší stravy jsou všechny základní typy sacharidů – monosacharidy, oligosacharidy i polysacharidy, ty se v našem těle přeměňují na energii. Tato přeměna je však poměrně zdlouhavá a náročná. Proces samotné přeměny a následného trávení sacharidů tedy označujeme právě za metabolismus sacharidů. Metabolismus sacharidů patří mezi metabolismy primární a základním metabolickým dějem, který probíhá v každé buňce lidského těla, je glykolýza. Sacharidy přijaté z potravy jsou v našem těle metabolizovány formou fosforečných esterů. K jejich následnému vstřebávání (nejde-li o nestravitelný polysacharid) dochází zejména v tenkém střevě, kde se ve formě monosacharidů dostávají do krve a mění na energii. Sacharidy umí naše tělo zpracovat nejrychleji ze všech ostatních látek. Energie získaná přeměnou sacharidů následně zabezpečuje svaly, mozek a další tělesné orgány, které pro své buněčné a chemické procesy vyžadují notnou energetickou zásobu.

Z talíře rovnou do krve? Ani omylem!

Samotné trávení sacharidů začíná již v dutině ústní. Zde jsou jednotlivé škroby rozkládány za pomocí enzymů na kratší polysacharidové řetězce. Přijaté sacharidy postupují do žaludku, kde ale k žádnému dalšímu trávení nedochází. Žaludeční kyseliny totiž trávicí efekt potlačují, a sacharidy tak rovnou přecházejí do tenkého střeva. V tenkém střevě se za pomocí enzymů ze slinivky polysacharidy a disacharidy rozkládají na své jednodušší stoupence – monosacharidy. Stravitelné složené sacharidy se zde vstřebávají do krve skrze stěny tenkého střeva. Nestravitelné polysacharidy pak postupují dále do střeva tlustého. Fruktóza a galaktóza přechází přímo do jater, kde tvoří glykogen, v rámci kterého zde může dojít také k uložení glukózy. K tomu však zpravidla nedochází a glukóza prostřednictvím krve zásobuje lidský organismus energií.

Co s nestravitelnými zbytky

V jednom z minulých článků jsme se seznámili se sacharidy, které naše tělo neumí tak úplně zpracovat a využít. Mezi tyto polysacharidy patří například vláknina nerozpustná ve vodě nebo celulóza či inulin. Tyto složené sacharidy postupují z tenkého střeva do střeva tlustého, kde provádí mechanické čištění a vážou na sebe škodlivé látky, jež následně odvádějí z těla ven. Toto je velmi důležitá funkce nestravitelných sacharidů – vždyť v našem trávicím traktu je uloženo až 70 % imunitního systému! Nestravitelné sacharidy zde proto vystupují jako takoví uklízeči a opraváři škod, které jsme v našich střevech nevhodnými stravovacími návyky během let napáchali.

Jak je to s tou energií a glykémií

Jak jsme již zmínili výše, glukózu a další monosacharidy zadržují zejména játra, které se postarají o přeměnu sacharidů na glykogen. Ten se následně dle potřeby opět štěpí a dodává glukózu do krve. Ovšem játra nejsou jediným místem, kde se glykogen z glukózy přetváří. To samé zvládnou také svaly, které si však glykogen uchovávají ve formě energetických rezerv. A když už jsme u glukózy a krve, pak je nutno zmínit, že hladina cukru v krvi – glykémie – není zrovna dvakrát stálá. Pokud do svého těla vpravíme uhlovodany (jednotné označení pro cukry, škroby a vlákninu), hladina cukru v krvi stoupá. Pokud naopak vykonáváme nějakou náročnou fyzickou činnost, hladina se naopak snižuje. Zde je na místě zmínit dvě základní odchylky od stálé hladiny cukru v krvi – hyperglykémii a hypoglykémii.

Hyperglykémie

Hyperglykémii můžeme jednoduše charakterizovat jako neúměrné zvýšení glykémie nad normu (vysoká hladina krevního cukru v krvi). Mezi základní příznaky hyperglykémie patří žízeň, nevolnost, časté nucení na močení, bolesti břicha, nejasné vidění, hluboké rychlé dýchání, acetonový zápach z úst, nízký krevní tlak, podrážděnost, únava, spavost až letargie. Často k hyperglykémii dochází zejména u diabetiků. Zde je proto nutné co nejdříve hladinu cukru v krvi snížit vhodnou dávkou inzulinu, popřípadě zkombinovat inzulinovou injekci s fyzickou aktivitou, pokud to aktuální zdravotní stav člověka umožňuje. Pokud by byly příznaky hyperglykémie dlouhodobě ignorovány, může dojít k rozvoji diabetické ketoacidózy a rozvratu vnitřních metabolických drah organismu. Neléčení této ketoacidózy následně vede ke zhroucení metabolismu, což může mít za důsledek hyperglykemické kóma a zde je již hospitalizace zcela nevyhnutelná.

Hypoglykémie

Na pomyslné opačné straně stojí hypoglykémie, která značí značný pokles cukru v krvi jedince. Hypoglykémie je stav, kdy hodnota cukru v krvi klesne pod 3,3 mmol/l, za závažnou hypoglykémii považujeme hladinu pod 2,5 mmol/l. Mezi základní příčiny hypoglykémie patří neodmyslitelně únava, slabost, bolest hlavy, studený pot, pocit hladu, ale v závažnějších případech i porucha jemné motoriky, křeče a v krajním případě také bezvědomí. K léčbě, popřípadě potlačení projevů hypoglykémie je vhodné okamžitě po zjištění prvotních příznaků zkonzumovat potraviny s vysokým glykemickým indexem (kostka cukru, Coca-Cola, sladký džus, sladkosti). Pokud byste chtěli sáhnout po čokoládě, pak se tohoto jednání vyvarujte – hypoglykémii nikterak k odeznění nepomůžete. Čokoláda totiž obsahuje velký podíl tuků, které zpomalují vstřebávání glukózy do krve. Pokud hypoglykémii budete nějakou dobu ignorovat, můžete se propracovat až k hypoglykemickému kómatu.

diabetesJak si udržet správnou hladinu cukru v krvi

[sociallocker]Hladina cukru v krvi je řízena zejména slinivkou břišní, která stojí za produkováním inzulínu. Podle přijaté potravy slinivka sama reaguje na to, kolik inzulínu vyprodukuje tak, aby byla zajištěna optimální hladina glykémie. Z tohoto důvodu je vhodné přizpůsobit svůj jídelníček této skutečnosti. V případě, že trpíte diabetem prvního nebo druhého typu, je na místě sledovat objem cukru v krvi ještě ostražitěji. Lidé s cukrovkou jsou totiž k hyperglykémii i hypoglykémii o mnoho náchylnější než lidé, kteří nejsou touto nemocí postižení.[/sociallocker]
Sdílej:

O Autorovi

O základy správné výživy a zásady a zdravého stravování jsem se začala zajímat poměrně nedávno v souvislosti se zdravotními problémy, které mě již nějakou dobu sužovaly. Ačkoli na zázraky nevěřím, sama na sobě pozoruji určité změny, ke kterým nepochybně přispívá současný styl mého stravování.