Obvykle to bývá tak, že ho děti nenávidí a dospělí milují. Zatímco do generace, která je dnes ve středních letech, ho maminky hustily, protože věřily zázračnému množství železa v něm obsaženému, mladší generace už ví, že omyl vědců, kteří se spletli v desetinné čárce, dělá ze špenátu už jen běžnou zeleninu, někým oblíbenou, jiným ne. Ať tak či tak, špenát je zdravý a chutný, zkrátka poklad v naší kuchyni.
Původ špenátu závisí na odrůdě
Zatímco novozélandský špenát pochází, jak už jeho název říká, z Nového Zélandu, špenát setý, který si nejčastěji servírujeme na talíř, se k nám dostal z Blízkého Východu, kupodivu nejprve přes Španělsko. Už od 16. století ale špenát známe. Rozdíl mezi odrůdami je také v době sklízení – špenát setý se sklízí brzy na jaře, před květnem, novozélandský špenát je připraven na sklizeň až mezi červencem a zářím.
Máme na výběr
Špenát si můžeme v sezóně (v létě) dopřát čerstvý, pokud tak učiníme, nenechme se zaskočit tím, jak slehne. V zimě pak můžeme sáhnout po špenátu mraženém a vybrat si mezi sekaným a protlakovým.
Co nám špenát nabízí
Oba druhy špenátu mají takřka stejné složení a jsou z 88 % tvořeny vodou. Ve 100 g špenátu najdeme 3 g bílkovin, 1,5 g sacharidů, 1 g tuků a více než 2 g vlákniny. Celková energie 100 g špenátu je 103 kJ. Je zdrojem vitamínů A, B1, B2, B6, C, E a K. Z minerálů můžeme zmínit vápník, draslík, železo, sodík a fosfor. Načerpat z něj můžeme také antioxidanty lutein a beta-karoten.
První zmíněný působí pozitivně na náš zrak, druhý má vliv například na obranyschopnost organismu a podílí se na ochraně kůže před slunečním zářením. Zmíněný vitamín K zabraňuje řídnutí kostí a nedostatek železa, které můžeme konzumací špenátu získávat, způsobuje anémii, potíže s dýcháním, bolesti hlavy, u žen bolestivou menstruaci a další nepříjemnosti. Draslík, kterého je ve špenátu rovněž obsažen, reguluje krevní tlak.
2 skvělé recepty, po nichž si špenát zamiluje snad každý
Abychom vás ke konzumaci této zdravé potraviny trochu více navnadili, vybrali jsme pro vás 2 recepty, které když vyzkoušíte, jistě přesvědčíte sebe i své okolí o tom, že je špenát nejen zdraví prospěšný, ale i chuťově vynikající.
Špaldové kernotto se špenátem a kozím sýrem
Co potřebujeme: 300 g špaldových krup (kernotto), 600 ml vody, 3 lžičky soli, 450 g mraženého špenátu (nejlépe bio), 3 lžíce olivového oleje nebo přepuštěného másla, 5 stroužků česneku, 2 cibule, 300 g kozího sýra, 2 hrsti opražených vlašských ořechů, muškátový oříšek, bílý pepř, sůl
Jak na to:
- Kernotto vypereme a vaříme asi 30 minut.
- Na pánvi nasucho opražíme ořechy.
- Nakrájíme čerstvý špenát nebo rozmrazíme zmražený.
- Cibule a česnek nakrájíme, orestujeme na oleji nebo másle, přidáme špenát, sůl, muškátový oříšek a pepř a restujeme společně.
- Přidáme rozmačkaný sýr, uvařené kernotto a ořechy.
- Podle chuti přidáme sůl, pepř nebo česnek.
Palačinky se špenátem a kozím sýrem
Co potřebujeme: na palačinky vodu, špaldovou celozrnnou a jemnou mouku, pohankovou mouku a lněné semínko; špenát, cibule, kozí sýr
Jak na to:
- Podle tradičního postupu připravíme palačinky.
- Na cibulce uvaříme špenát.
- Uvařený špenát naklademe na palačinky, rozdrobíme na něj kozí sýr, zabalíme a podáváme.
Náš tip! Kromě těchto dvou receptů můžete vyzkoušet i fantastickou špenátovou polévku!
Tyto 2 rychlé a jednoduché recepty vás s největší pravděpodobností přesvědčí o tom, abyste špenát začali chápat nejen jako součást zdravé stravy, ale i jako jemnou lahůdku, které se jen tak nenabažíme. Dobrou chuť!
