Tekuté zlato, svatý grál nebo zázrak přírody – i tato přirovnání patří produktu, bez kterého si řada z nás nedokáže představit dobrý čaj nebo snídani. Med patří mezi komodity, s nimiž se obchodovalo již v dávnověku. Jeho účinky, stejně jako specifickou chuť, opěvovali už staří filosofové.
Někteří lékaři k němu ovšem zůstávají stále skeptičtí. Jde opravdu jen o náhražku cukrů, které máme v současnosti k dispozici? Nebo jde o přírodní elixír, díky němuž se dokážeme zbavit nemocí, vrásek i dalších neduhů? Pojďme se společně podívat, co všechno takový med umí a jak si v obchodě či u včelaře vybrat ten vskutku kvalitní.
Med vs. cukr
V České republice spotřebujeme ročně na osobu zhruba 40 kilogramů řepného cukru. Naopak spotřeba medu patří u nás k těm nejnižším v celé Evropě. Na jednoho člověka připadá ročně necelých 25 dkg medu. A to je zatraceně málo! Med je přitom již od pradávna považován za elixír mládí, silné přírodní antibiotikum i afrodisiakum.
Z velké části navíc obsahuje převážně monosacharidy, glukózu (cukr hroznový) a fruktózu (cukr ovocný), v různém množství a poměru podle zdrojů včelí pastvy. Tyto druhy cukrů naše tělo dokáže efektivně využít bez enzymatické zátěže, která je typická pro ostatní druhy cukrů.
Co všechno med obsahuje?
-
Monosacharidy
- Glukózu
- Fruktózu
- Oligosacharidy
- Vodu
- Bílkoviny
- Enzymy
- Vitamíny A, B1, B2, B6, B12, C, D, H, K, E, P
- Přírodní barviva (karoten, flavony)
- Minerální látky (vápník, fosfor, draslík, sodík, chlór, síra, hořčík, železo, křemík, mangan aj.)
- Včelí mateří kašičku
- Volné organické kyseliny
- Aminokyseliny
Dvě základní kategorie medů
-
Med květový: Na rozdíl od lesního medu má typickou zlatavou barvu a světlejší odstín. Tento druh medu vzniká díky včelám, které zpracovávají rostlinný nektar. A právě místo, na kterém se nektarem živí, ovlivňuje výsledné vlastnosti i chuť medu. Vzniknout tak může řepkový, slunečnicový, pohankový nebo malinový, který patří mezi ty obzvláště chutné.
- Med lesní: Tento druh medu má obvykle tmavší zabarvení než med květový. Lesní med je – na rozdíl od květového medu – tekutinou, kterou vylučuje stejnokřídlý hmyz konzumující mízu ze stromů a rostlin. Včely tento produkt sbírají a pak ho v úle dále zpracovávají.
Med a jeho dopad na lidské zdraví
Med je podroben zkoumání již dlouhá léta. Přestože se výsledky různí, vědci, lékaři i odborná veřejnost se shodují na jednom zásadním poznatku – med je pro naše tělo mnohem přirozenější než rafinovaný bílý cukr. Nejen, že si s ním dokáže hravě poradit naše trávení, také nám dodává mnoho cenných látek a umí zatočit s nejrůznějšími neduhy.
Med je používán k léčbě:
-
nemocí srdce, jater, žaludku, střev, ledvin,
- chřipkových onemocnění a viróz,
- vysokého krevního tlaku (rozšiřuje cévy),
- popálenin, vředů, pooperačních stavů,
- kožních neduhů a kosmetických nedokonalostí,
- nervové vyčerpanosti a nespavosti,
- narušené imunity,
- rakovinotvorného bujení, zhoubných i nezhoubných nádorů
Zajímavost: Med se uplatňuje také při akutní otravě houbami. Krev otráveného jedince totiž ztrácí největší část glukózy, která je vhodně nahrazována medem.
Není med jako med
Ne každý med, který zahlédnete v regálech super a hyper marketů, je skutečně medem, o který byste se měli v souvislosti s jeho léčivými účinky zajímat. Prodejci se spotřebitele bohužel snaží často ošidit, proto je na nás, abychom věděli, jak kvalitní med vybírat a čemu se naopak vyhnout. Názvem med může být označen jen pravý včelí med. Pokud ale na etiketě slova „pravý“, „včelí“ nebo „přírodní“ figurují, nepřikládejte jim žádnou pozornost. Jsou totiž zcela zbytečná.
Jaké údaje je dobré vyčíst z etikety?
Pokud držíte v rukou sklenici medu, pak věnujte pozornost dvěma povinně zobrazovaným údajům, které vám mohou mnohé napovědět:
-
Druh medu: Buďto můžete zakoupit med květový, nebo medovnicový. Květový med pochází ze sladkého nektaru květů, medovnicový z medovnice, která je vlastně sladkou šťávou z výměšků hmyzu sajícího mízu rostlin.
- Země původu: Z této informace se dozvíme, kde byl med, jež držíme v rukou, získán a vyprodukován. Na pultech narazíme i na směsky medů z různých zemí, které nutně nemusejí ležet na stejném kontinentu, což unijní i česká legislativa povoluje. Takový med pak bude označen jako „směs medů ze zemí ES“. Pokud se jedná o med, který byl vyprodukován mimo EU, bude označen jako „směs medů ze zemí mimo ES“. Narazit ovšem můžeme i na med označený jako „směs medů ze zemí ES a ze zemí mimo ES“, přičemž u toho medu musí být i povinně uvedeno, zda pochází z regionů s tropickým klimatem.
Těmto medům se vyhněte!
Do medu nesmí být přidávány žádné látky s výjimkou jiného druhu medu. Látky jako pyl nebo jiné přírodní příměsi na druhou stranu nesmí být z medu odstraněny. Pokud byste se ve složení medu dočetli informace o barvivech, konzervantech nebo jiných složkách, či v případě, že med obsahuje nadměrné množství vody, což poznáte podle toho, že se při nahnutí med ve sklenici rychle přelévá, raději sáhněte po jiném výrobku.
Desatero správného výběru medu
-
Je-li to možné, nakupujte med u včelaře.
- Vždy čtěte etiketu medu a věnujte pozornost povinně zveřejňovaným údajům.
- Dávejte přednost českým medům s jasným označením původu.
- Kvalitní med tzv. mašličkuje (při stékání ze lžičky se med hezky táhne a vytváří zřetelné záhyby).
- Z medu nesmí být odstraněn pyl ani jakákoliv jiná složka, s výjimkou případů, kdy tomu při odstraňování cizích látek, zejména filtrací, nelze zabránit.
- Cukernatění medu je zcela běžné. Je to známka toho, že výrobce med neošidil.
- Med nesmí mít žádné cizí příchutě nebo pachy, nesmí začít kvasit nebo pěnit.
- Kvalitní med nepotřebuje žádné konzervanty, sirupy ani barviva.
- Tmavý med nesmí mít na dně sklenice naplaveniny.
- Kvalitní med poznáte podle vyšší ceny.
Jak med skladovat a uchovávat?
Pravděpodobně už víte, jak kvalitní med poznat a zakoupit. Neméně důležité je ale také vědět, jak jej později uchovat. Med je sice velmi trvanlivý, jeho kvalita ovšem může být snížená světlem a přílišným teplem. Proto jej uchovávejte na tmavém, chladném a suchém místě. Vlhkost mu totiž také nesvědčí.
Ideální je, pokud máte v domě či bytě místo, kde celoročně není více než 15 stupňů Celsia. Jestliže jste zvyklí přidávat med do horkého bylinkového čaje, mějte na paměti, že jakmile se tato látka zahřeje na více než 46 °C, ztrácí většinu vitamínů a enzymů. Takový med je již nestravitelný pro naše tělo, a tudíž zcela bezcenný.
Máte rádi med? K čemu jej v kuchyni používáte? Podělte se s námi o tipy v komentářích pod tímto článkem!
