Konec roku 2014 a počátek roku 2015 se nesl v duchu horlivých diskuzí a tvorby nových zákonů. Nesprávné, zavádějící, klamavé nebo nedostatečné označení potravin či hotových pokrmů vyburcovalo naše zákonodárce k vytvoření nových pravidel a směrnic, které mají zákazníkům usnadnit nákup potravin nebo výběr jídla v restauraci. Změny se týkají nejen formálních náležitostí, ale zejména těch obsahových. O tom, co všechno musí prodejci či distributoři na obalu potravin povinně uvádět a jak se změny dotknou provozovatelů restaurací, pojednává dnešní článek.

Abychom nemuseli informace luštit s lupou

Také jste se dostali do situace, kdy jste nebyli schopni rozluštit miniaturní písmo na obalu potraviny? Do obchodu jste tudíž chodili vybavení kapesní lupou nebo osobou, jejíž zrak byl schopen přečíst maličkatý font ukrývající nejednu důležitou informaci? Od nového roku je těmto nepříjemnostem konec! Výrobci a prodejci potravin musí nyní na obalu zveřejňovat všechny informace písmem, které nesmí být menší než 1,2 mm. Pokud je ovšem velikost etikety extrémně malá (do 80 cm²), pak může být písmo o 0,3 milimetru menší.

Skrytých informací se již nemusíte bát

Nová pravidla platí také pro samotný vzhled etikety. Informace nesmí být nijak skryty, přerušeny jiným textem či obrázkem a pozadí etikety musí být v porovnání se samotným textem dostatečně kontrastní. Informace, které mají výrobci povinně zveřejňovat, nesmí jít smazat, seškrábat nebo jakkoli jinak odstranit.

Nově uvedené informace o alergenech

Tato změna nejvíce zasáhla provozovatele restauračních zařízení. Ti, stejně jako výrobci a prodejci potravin, musí povinně zveřejňovat, jaké alergeny konkrétní potravina, popřípadě jídlo obsahuje. 14 hlavních alergenů, jejichž výčet jsme uvedli níže, musí být na obalech potravin či v jídelních lístcích zvýrazněno odlišným typem nebo stylem písma či barvou pozadí. Tato povinnost se týká i nebalených potravin, u kterých musí být uvedena legenda alergenů a pokud zákazník obsluhu požádá o sdělení informací týkající se složení výrobku, musí mu vyhovět a poskytnou relevantní údaje.

14 základních alergenů, s nimiž se můžete setkat v obchodech a restauracích:

1. Obiloviny obsahující lepek

2. Korýši a výrobky z nich

3. Vejce a výrobky z nich

4. Ryby a výrobky z nich

5. Arašídy a výrobky z nich

6. Sója a výrobky z ní

7. Mléko a výrobky z něj (včetně laktózy)

8. Suché skořápkové plody (mandle, ořechy)

9. Celer a výrobky z něj

10. Hořčice a výrobky z ní

11. Sezam a výrobky z něj

12. Oxid siřičitý a siřičitany (v koncentraci nad 10 mg/kg)

13. Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj

14. Měkkýši a výrobky z nich

O přidané vodě a bílkovinách budete vědět!

Vzpomínáte si ještě na dobu, kdy jste domů přinesli maso či rybu, vložili ji do pekáčku a po vytažení z trouby jste se nestačili divit, kolik vody „pustila“? I na to naši zákonodárci mysleli. Nyní musí být na většině masných výrobků, masných polotovarech a rybách hned v názvu uvedeno, zda výrobek obsahuje více, než 5 % vody. Povinnost platí též v případě, jsou-li do masných výrobků, masných polotovaru či produktů rybolovu přidávány bílkoviny odlišného živočišného původu.

Odkud pochází konzumované maso?

V dubnu letošního roku začala platit nová vyhláška, která výrobcům ukládá povinnost zveřejňovat zemi původu pro vepřové, drůbeží, skopové a kozí maso. Dříve jste se s tímto označením mohli setkat pouze u hovězího masa a mléčných výrobků, u kterých se však podmínky pochopitelně nijak nemění. S masem též neodmyslitelně souvisí další změna, jež prodejci udává povinnost označovat výrobky, které mohou působit dojmem jednoho celistvého kusu masa nebo ryby (jímž ale nejsou) jako produkt „ze spojovaných kousků masa“ nebo „ze spojovaných kousků rybího masa“.

Z jakých zemí pochází největší procento prodávaných potravin?

Je-li obrat obchodního řetězce vyšší, než 5 milionů, musí v blízkosti vstupu do prodejny zákazníky informovat o tom, z jakých 5 zemí pochází nejvíce prodávaného sortimentu. Tyto informace (v procentech) musí pravidelně aktualizovat vždy k 1. lednu následujícího roku.

Přísnější kontroly a vyšší pokuty

Kvalitu, jakost a správnost označení v restauracích mohly doposud kontrolovat pouze krajské hygienické stanice. Od nového roku tuto kontrolu mohou provádět také Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Za porušení povinností či po zjištění konkrétních nedostatků se (nejen v restauracích) zvyšují udělené pokuty z 3 na 10 milionů korun.

Výrobci nás bohužel stále klamou

I přes veškeré výše popsané změny se ovšem na pultech obchodních řetězců můžeme setkat s potravinami, které nás mohou svým označením či obalem zbytečně klamat. Jedná se například o másla, kečupy, jogurty a další potraviny, jejichž (ne)dostatky si popíšeme níže:

Máslo

Definici másla můžeme najít v nařízení 1234/2007/ES. Zde je uvedeno, že produkt označený jako „máslo“ musí být vyroben pouze z mléčného tuku, jehož obsah tvoří nejméně 80 %. Pokud by byla součástí másla tzv. „éčka“ nebo rostlinné tuky, pojem „máslo“ se již na obalu nesmí objevit. V takovém případě tak nakupujeme produkty s označením „Tuk s přídavkem másla“, „Máslíčko“, „Jihočeské“, „Masielko“ apod.

Kečupy

Další šizenou potravinou jsou kečupy. Jejich úpravu nalezneme ve vyhlášce 157/2003 Sb., která říká, že minimální podíl rajčatové sušiny pro označení výrobku termínem „kečup“ musí činit (pouhých) 25 %. Pokud bychom tento podíl přepočítali na hmotnost rajčat, pak bychom jich museli na jednu 100 gramovou skleničku kečupu použít více, než 100 gramů. Obvykle se toto množství pohybuje mezi 135 – 210 g. Výrobci se snaží tuto povinnost obejít označením „Ketchup“, „Jemný“ apod.

Ovocné jogurty

Šizené jsou také jogurty. Obaly jogurtů se jen hemží čerstvým ovocem, kolik gramů skutečného ovoce ovšem najdeme pod víčkem, je mnohdy velmi ošemetné. Vyhláška č. 77/2003 Sb. sice neupravuje, kolik procent ovoce musí výrobce pod víčko ukrýt, ovocným jogurtem ale nesmí být označováno kde co. Chcete-li si doopravdy pochutnat, vybírejte pouze potraviny s označením „jogurt“ a přírodním aroma. Vyhněte se tak nejrůznějším „Pochoutkám“, „Jahodovým“, „Ovocným“ apod.

Džusy

Ani džusem nemůže být nazývána kdejaká limonáda. Vyhláška přesně udává, jaký nápoj může být označen jako džus, nektar, nebo ovocný nápoj. Džusem je pouze nápoj se 100 % podílem ovocné složky, na to pamatujte!

Ovocné čaje

Velmi obdobný příklad jako u výše zmíněných ovocných jogurtů. Aby si mohl výrobce na krabičku nechat natisknout označení „ovocný čaj“, musí být podíl ovoce vyšší než 50 %. Vyhláška bohužel přesně neříká, jaké ovoce má být součástí daného čaje, proto se příliš neřiďte barevnými obrázky na obalu a v drtivé většině počítejte s „obyčejnými“ jablky.

Čokoláda

Aby mohl výrobce označit svůj výrobek pojmem „čokoláda“, musí být jeho součástí určitý podíl kakaa, tukuprosté kakaové sušiny a celkové kakaové sušiny. Pro snadnější orientaci přikládáme mini-čokoládový přehled:

Hořká čokoláda: musí obsahovat nejméně 18 % kakaového másla, 14 % tukuprosté kakaové sušiny a 35 % celkové kakaové sušiny.

Mléčná čokoláda: musí obsahovat nejméně 2,5 % tukuprosté kakaové sušiny a 25 % celkové kakaové sušiny. Současně musí obsahovat nejméně 25 % celkového tuku, z toho 3,5 % mléčného. Mléčné sušiny musí být nejméně 20 %.

Bílá čokoláda: musí obsahovat nejméně 20 % kakaového másla, 3,5 % mléčného tuku a 14 % mléčné sušiny.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že označení „čokoláda“ mohou nést pouze určité výrobky splňující nastavené normy. Chcete-li si opravdu pochutnat, vyhněte se „Čokoládovým pochoutkám“, „Kakaovým pochoutkám mléčným“, „Kakaovo-mléčným pochoutkám“ apod.

(Polo)prázdné obaly

Dalším nešvarem, s nímž se dennodenně setkáváme, jsou též zbytečně velké a poloprázdné obaly potravin, pracích prášků, aviváží, léků, krmiv apod. V některých obalech je pouze jedno jediné procento obsahu! Jak je možné, že tento nešvar výrobcům prochází? Jejich výmluvy jsou mnohdy velmi promyšlené. Někteří říkají, že potřebují velký obal proto, aby chránil vnitřní obsah před světlem či vlhkostí, jiní argumentují obsáhlými informacemi, jež musí na obal díky novým nařízením a vyhláškám umisťovat. Řada výrobců ovšem tvrdí, že se zbytečně velkými obaly hodlá něco udělat. Zda je jejich tvrzení založené na pravdivém základu, ukáže pouze čas. Nám tedy nezbývá nic jiného, než natrénovat rychločtení, do obchodu se vyzbrojit nabiflovanými vědomostmi a vyhláškami a při samotném nákupu se vybavit notnou dávkou trpělivosti a ocelovými nervy.