Spánkem během života strávíme zhruba 200 000 hodin. Přesto však zůstává tato fáze poměrně neprozkoumaná. Víme sice, že existuje několik fází spánku, během nichž se v našem těle dějí různé procesy, dodnes ale nejsou některé z nich důkladně prozkoumané a spánek stále představuje jednu velkou neznámou. Víte, jak sní děti a jak dospělí? Co se děje v jednotlivých fázích spánku a jak na ně reaguje naše tělo? Odpovědi na všechny tyto a spoustu dalších otázek naleznete v dnešním článku.

Spánek, cykly a jednotlivá stádia

Spánek má svou pevně danou stavbu a strukturu, v níž se střídají fáze REM a NREM. Fáze REM je charakterizovaná rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou aktivitou a nízkoproudým EEG a během noci zabírá zhruba 25 % doby spánku. Pokud se zaměříte na fázi NREM, pak zjistíte, že má čtyři stadia a každá z těchto etap má vlastní funkci.

• 1. fáze „Usínání“: Tato fáze trvá zhruba 15 až 20 minut dle stavu mysli a stupně únavy. Během této fáze náš mozek vysílá alfa vlny, které podporují celkové uvolnění těla i naší mysli. Naše smysly jsou ovšem v pozoru. Pokud v této fázi zaznamenáme nečekaný zvuk, dotyk či jiný podnět, jsme připraveni k okamžité reakci. Naše oči se začínají pohybovat dokola po očnici, dýchání je čím dál hlubší a pomalejší.

Víte, že: Z průzkumů předních odborníků a lékařů vyplývá, že během této fáze dochází k osvojování vjemů, zkušeností a naučených věcí?

• 2. fáze „Upadnutí do spánku“: V této fázi se naše mysl odpoutává od okolního prostředí a naše tělo pobývá v tzv. „rytmu théta“. Pokud v této fázi dojde k probuzení, budeme podráždění, malátní a pravděpodobně nám bude dělat potíže opětovně usnout.
   
• 3. fáze „Hluboký spánek“: Tato fáze trvá přibližně deset minut a je pro ni typický rytmus théta, který se mísí s deltou, jež je ale spíše doménou 4. fáze. Náš spánek je čím dál hlubší, dýchání ještě pomalejší.
   
• 4. fáze „Nejhlubší spánek“: V této fázi setrváváme zhruba 20 až 30 minut a převažuje v ní rytmus delta. Tento spánek je nejtvrdší a nejhlubší, pokud se vzbudíme, propracovat se ke stavu plného vědomí nám bude trvat pár dlouhých sekund.

Co se děje dál?

[sociallocker]Odborníci se shodují, že celková doba mezi usínáním a nejhlubším spánkem trvá zhruba půl hodiny. Možná si nyní říkáte, co se děje po zbytek noci. Jakmile se člověk propracuje do 4. fáze, poměrně rychle se vrací do fáze 2, pro kterou je v tuto chvíli typický tzv. „paradoxní spánek“.

Paradoxní spánek: Jakmile se změní fáze 4 na fázi 2, rázem se ocitáme v tzv. paradoxním spánku. To znamená, že prakticky úplně spíme a zároveň jsme velmi blízko bdělému stavu s rytmy alfa a beta. V této fázi nedochází k žádnému významnému svalovému napětí, jediné pohyby vykazují svaly na obličeji, které se nervózně stahují.

Naše oči kmitají z jedné strany na stranu, protože sledují vše, co se děje v našich snech. Někteří jedinci dokonce v této fázi pohybují prsty na rukou a nohou, zatímco zbytek jejich těla je zcela nehybný. V paradoxním spánku se zrychluje také náš tep, dýchání je nepravidelné a méně intenzivní a činnost pohlavních orgánů se šplhá ke svému maximu.

Po této fázi opět upadáme do hlubokého spánku, který střídá paradoxní spánek, lehký spánek a následné probuzení. Tento koloběh je typický pro celou naši noc. Nutno podotknout, že spánkové cykly (a zejména jejich doba) se mění v závislosti na věku spáče. Zatímco u dětí a mladých jedinců zabírá hluboký spánek na začátku noci hlavní část (75 %), u starších osob jde o nějakých 50 %.

Jak noc postupuje, hluboký spánek se postupně zkracuje ve prospěch zmíněného „paradoxního spánku“. Spánek v poslední 4. fázi nastává téměř výhradně během prvních dvou cyklů, to znamená v prvních třech nebo čtyřech hodinách spánku. Paradoxní spánek je v každém dalším cyklu delší.

Víte, že: V posledním cyklu se nám zdá několik snů, které mohou trvat od několika sekund až po několik minut?[/sociallocker]

Co se děje s naším tělem během spánku:

• srdeční tep je nepravidelný,
• krevní tlak a tělesná teplota kolísají,
• zvyšuje se dechová frekvence,
• roste spotřeba kyslíku,
• svalový aparát těla je uvolněný,
• muži mají erekci,
• celková spotřeba energie klesá až o jednu čtvrtinu,
• mění se také hladiny hormonů kolujících v krvi.

Jak dlouho bychom měli spát?

Potřeba spánku je z pochopitelných a zcela zřejmých důvodů velmi individuální. Odborníci obecně doporučují 8 hodin. Tento časový úsek ale nemusí některým jedincům vyhovovat. Potřeba spánku se mění s věkem a vlivem vnějších i vnitřních změn. Děti ve věku 6 až 9 měsíců spí denně zhruba 14 hodin. Poté se délka spánku zkracuje na zmiňovaných 8 hodin, které ale s postupujícím věkem opět klesají. Bohužel čím víc křížků máme, tím více spánkových poruch nás trápí.

Zajímavost na závěr

Tým vědců prováděl výzkum, při kterém zjišťoval, jak dlouho člověk vydrží nespat bez následků na zdravotním stavu. Jistý dobrovolník pokořil hranici 265 hodin. Obyčejný člověk ale vydrží v bdělém stavu maximálně 36 hodin, poté jeho bdělost a duševní čerstvost rapidně klesá.