Vlády některých zemí začínají brojit proti zdraví devastujícím stravovacím návykům svých obyvatel a experti na výživu jsou na jejich straně. Prodejny s rychlým občerstvením, tzv. fastfoody, mají na mušce jako první. Proč je ale stravování ve fastfoodech tak nezdravé? Pojďme si přiblížit, co všechno je na nich špatně.
Nejrychlejší úprava jídla? Smažením.
První z problémů s rychlými jídly tkví ve způsobu jejich přípravy. Každý český kuchtík vám potvrdí, že nejrychleji připravíte jídlo smažením. U nás je tato úprava jídla dokonce nejpopulárnější, což potvrdil i výzkum, který před nedávnem proběhl pod záštitou Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Příliš mnoho kalorií, velké množství tuku
Dá se říct, že o co rychleji se vám smažené jídlo dostane na talíř, o to nezdravější je. Takový pokrm obsahuje vysoké množství tuku, trojobal doslova přetéká zbytečnými kaloriemi. Tuk nejenom, že není vhodný pro žádný druh redukční diety, ale jeho přehnaná konzumace vede ke vzniku nadváhy a obezity. I když jeden smažený řízek týdně skutečně ještě z nikoho tlouštíka neudělal, je moudré takové jídlo vhodně do svého jídelníčku zařadit. Jednoduše řečeno, pokud si k obědu dopřejete smaženou „pochoutku“, měli byste mít na paměti, že po zbytek dne už byste měli tuky konzumovat střídmě, nejlépe vůbec.
Věděli jste, že smažení v trojobalu dokáže kalorickou hodnotu jídla až ztrojnásobit? Například smažený přírodní plátek kuřecího masa obsahuje 148 kcal, zatímco stejný plátek masa připravený smažením v trojobalu má až 463 kcal.
Pozor na transmastné kyseliny
Množství tuku ve smažených pokrmech není ani zdaleka to nejhorší, co tato jídla nabízí. Mnohem horší než nějaký ten tuk navíc jsou pro naše tělo vedlejší produkty smažení.
Transmastné kyseliny se vyskytují v přepáleném tuku nebo v nekvalitních olejích. Tyto transtuky, jak se jim také říká, mají na svědomí celou řadu civilizačních chorob, jako jsou například různá onemocnění kardiovaskulárního systému, onemocnění srdce, rakovina či obezita.
Když už se přece jen rozhodnete potěšit chuťové pohárky nějakým smaženým pokrmem z fastfoodu, vybírejte dobře, kde si jídlo necháte připravit. Zapadlé stánky čpící stoletým přepáleným olejem nebo pojízdné provozovny rychlého občerstvení většinou nebývají nejšťastnější volbou. To už raději navštivte některý z velkých řetězců rychlého občerstvení.
Máte alespoň jistotu, že vám jídlo připraví podle standardizovaného postupu a že na dodržování norem přípravy pokrmů někdo dohlíží. Ještě vhodnější variantou je, si smažené jídlo připravit doma. No a tou vůbec nejlepší možností je smažené pokrmy vůbec nejíst.
Příliš mnoho soli
Dalším problémem rychlého jídla je příliš vysoký obsah soli. Sůl je přítomna v kořenících přípravcích a dalších zvýrazňovačích chuti, které se do pokrmů ve fastfoodech přidávají.
Slaná chuť, ve spojení s vysokým obsahem tuku, je důvod, proč nikdy z otevřeného balení chipsů nesníme jen jeden lupínek a současně i proč jsme tak věrní fastfoodovým řetězcům. Slaná chuť je totiž návyková a děti jsou k vypěstování závislosti na slaném ještě mnohem náchylnější než dospělí.
Doporučená denní dávka soli pro dospělého člověka je 3‑5 g (zhruba jedna čajová lžička). U dětí je toto množství ještě nižší (v závislosti na věku a dalších faktorech). Nadměrné množství soli škodí lidskému organismu. Sůl zadržuje v těle vodu, což neprospívá ledvinám. Dále má přílišné solení za následek hypertenzi, v důsledku které se znatelně zvyšuje riziko výskytu cévních mozkových příhod a srdečních onemocnění. Skutečně potřebujete tolik solit?
Velké hranolky v McDonalds´ obsahují 1,1 g soli. Sendvič z nabídky tohoto řetězce obsahuje v závislosti na konkrétním druhu od 2 do 3,4 g soli. Pro pokrytí doporučené denní dávky soli tedy stačí jedno menu s velkými hranolky u McDonalds´.
Všudypřítomný cukr
Nadbytečný obsah cukru v nápojích není výsadním problémem fastfoodových řetězců. V současnosti je přeslazené pití jedním z nejzákeřnějších ničitelů lidského zdraví.
Doporučená denní dávka cukru pro dospělého člověka je 60‑100 g, což je množství odpovídající 12‑20 kostkám cukru. Lidé, kteří během dne nejsou příliš aktivní, by se měli s příjmem cukru pohybovat na spodní hranici rozpětí. Aktivní lidé a sportovci si mohou dovolit konzumovat cukru více (horní hranice). Lidé v redukční dietě musí oproti doporučenému dennímu množství příjem cukru ještě více snížit.
Do „meníčka“ k oblíbené „rychlovce“ neodmyslitelně patří bezedný kelímek Coca-coly. Té stačí vypít půl litru a váš denní příděl cukru je o 54 gramů chudší, což je množství odpovídající 11 kostkám. Nejenom, že ten den už máte s cukrem skoro utrum, ale náhlý příval energie bude chtít tělo nějak využít. Pokud zrovna nejste uprostřed sportovního výkonu, nemáte šanci cukr spálit a nevyužitá energie se tak ukládá kam jinam než do tukových zásob.
Mějte přehled o tom, co jíte a pijete. Podrobné nutriční složení většiny výrobků, které jsou na trhu k dostání, naleznete na stránkách GDA.cz.
A co light nápoje?
Pokud se rozhodnete vyměnit například Coca-colu za její „odlehčenou“ verzi, nemyslete si, že máte vyhráno. Umělým sladidlům obyčejný rafinovaný cukr ve škodlivosti nesahá ani po kotníky. Synteticky vytvořená sladidla jako jsou sacharin, aspartam, sukralóza a další nejsou pro organismus žádným přínosem, v mnoha případech byla prokázána škodlivost těchto látek.
Jistě se ptáte, jak je možné, že mohou být tyto zdraví nebezpečné látky běžně přidávány do nápojů. V malém množství totiž jejich negativní vliv nebyl prokázán, problém však nastává v případě jejich pravidelné konzumace.
Pro více informací o umělých sladidlech doporučujeme zhlédnout díl Pekla na talíři, věnovaný tomuto tématu: http://www.stream.cz/peklonataliri/767397-peklo-na-taliri-umela-sladidla
Rychlé jídlo konzumujeme rychle
Nejčastěji přicházíme k okýnkům rychlého občerstvení, když jsme v časovém presu. I to je jeden z důvodů, proč se pokrmy z fastfoodů řadí mezi ty nejméně zdravé. Je žádoucí si na jídlo udělat čas. Rozvrhněte si denní program tak, aby vám na každé jídlo zbyla alespoň půlhodina času.
Při konzumaci jídla ve stoje nebo za chůze se mozek nedokáže plně soustředit na trávení a pocit nasycení se tak dostavuje mnohem později. Následkem takového oběda, který „slupnete“ cestou na zastávku, pak bývá paradoxně pocit hladu. Navíc se u citlivějších jedinců mohou dostavit žaludeční potíže a pravidelní „rychlostrávníci“ si zadělávají na nepříjemná onemocnění zažívacího a trávicího ústrojí a řadu dalších civilizačních chorob.
A když čas na jídlo prostě není?
Během hektického dne občas jiná varianta než fastfood nepřipadá v úvahu. I v rychlojídelnách se však dá najíst poměrně zdravě. Pokud si návštěvu rychlého občerstvení prostě nemůžete odpustit, máme pro vás článek, ve kterém si představíme ta nejzdravější fastfoodová jídla.
