A máme tady další díl našeho oříškového speciálu. V úvodní části jsme si řekli něco málo o historii oříšků, ale také o tom, jak kvalitní ořechy vybírat, na co se při nákupu zaměřit a jak se liší klasické oříšky od těch v bio kvalitě. Popsali jsme si také, jakým způsobem ořechy správně skladovat a prozradili pár netradičních tipů do kuchyně i lékárničky.

Dnes si důkladně posvítíme na několik skupin oříšků, které jistě každý z nás důvěrně zná a v kuchyni používá. Následující řádky tedy budou věnovány lískovým, vlašským, piniovým a kešu oříškům a nezapomeneme ani na arašídy, které sice patří mezi luštěniny, ale stejně jako ostatní i my je řadíme k oblíbeným oříškovým pochutinám. Tak tedy, pojďme na to!

Lískové ořechy – pochoutka nejen pro Popelku

Domovinou lískových ořechů je Asie. Odtud se tato křupavá pochoutka postupně rozšířila do celého světa. Dnes tento druh ořechů konzumujeme zejména pro jejich vysoký obsah cenných látek, vitamínů a minerálů. V dávných dobách byly ovšem „lískáčům“ přisuzovány léčivé a dokonce i věštecké schopnosti. Z pochopitelných důvodů tedy představovaly komoditu, jíž se vyplatilo mít v zásobě pořádné množství.

Ovšem jistá část „věšteckých schopností“ lískovým ořechům, potažmo jejich větvičkám zůstala i do dnešních dnů. Jen si vzpomeňte na hledače vodních pramenů, kteří třímali v rukou virguli – větvičku z čerstvě uříznutého lískového keříku. Do debat o tom, zda lískové větvičky opravdu mohou poukázat na přítomnost vody či nikoli, se dneska pouštět nebudeme. Raději se podíváme, co všechno tyto oříšky obsahují a jak je můžeme konzumovat.

Co lískové oříšky obsahují a proč je konzumovat?

Lískové oříšky jsou bohaté na vitamíny B3, B6, kyselinu listovou, vitamín E, hořčík a fosfor. Tyto oříšky obsahují až 62 % tuků a 13 % bílkovin a nemají téměř žádné sacharidy. Protože našemu tělu dodávají spoustu energie, doporučujeme je zařadit do jídelníčku zejména v období velké fyzické a psychické zátěže. Jejich konzumaci pak doporučujeme zejména osobám trpícím na ledvinové kameny nebo cukrovkářům. Lískové oříšky jsou lépe stravitelné než například ořechy vlašské nebo mandle. Proto si pár kousků můžete bez výčitek dopřát i večer u televize.

Lískové oříšky v kuchyni

Oříšky můžeme konzumovat buďto syrové nebo opražené na suché pánvičce, čímž se zvýrazní jejich chuť. Přidat je můžete do rozličných těst, ale i salátů nebo nádivek. Velmi chutný a oblíbený je také olej z lískových oříšků, o němž jsme se zmínili v jednom z předchozích článků. K vyzkoušení můžeme doporučit také pastu z lískových oříšků nebo lískooříškové máslo.

Vlašské ořechy – obliba historické pochoutky přetrvává dodnes

První zmínky o vlašských ořeších jsou staré neuvěřitelných 18 tisíc let. Prapůvodní domovinou vlašských ořechů je jihovýchodní Asie, odkud se postupně rozšířily do oblasti Středozemního moře. Než začne ořešák plodit, trvá mu to zhruba 4 roky. Výsledek jeho snahy a naší píle ovšem stojí za to! I tento ořech v sobě totiž ukrývá spoustu důležitých látek, ale také množství kalorií.

Pokud se na jádro vlašského ořechu důkladně podíváte, bude vám s největší pravděpodobností připomínat lidský mozek. A právě lidský mozek zásobují cennými minerály, vitamíny a látkami. Ale to není ani zdaleka všechno.

Co vlašské ořechy obsahují a proč je konzumovat?

Vlašské ořechy jsou velmi bohaté na esenciální mastné kyseliny, vitamíny B1, B2, B3, B6, E, fosfor, draslík, hořčík, zinek, želeno, selen, ale i vlákninu. Kromě toho představují také bohatý zdroj antioxidantů. Tyto přednosti však kompenzuje vysoká nutriční hodnota. Pouhých 7 jader vlašských ořechů nám dodá energii, kterou spálíme zhruba 40 minutovou chůzí. Do redukčního jídelníčku tedy tento druh ořechů ve větší míře není vhodní zařazovat. Naopak pravidelné konzumaci vlašských ořechů by se měli věnovat lidé s nemocným srdcem, vysokým cholesterolem, nervově labilní lidé, těhotné ženy nebo osoby vykonávající náročnou fyzickou či psychickou práci.

Vlašské ořechy v kuchyni

Rozhodnete-li se pro konzumaci vlašských ořechů zasyrova, mějte na paměti, že tento typ ořechů je pro náš žaludek velmi těžko stravitelný. Proto je před polknutím doporučujeme pořádně rozkousat, případně odstranit tenkou žlutou slupku z jejich povrchu. Ořechy můžeme namlít, opražit nebo přidat do salátů, jako ozdobu krémových polévek či do těst. Velmi lahodný je opět olej z vlašských ořechů, který je vhodný zejména pro studenou kuchyni. V obchodech se s ním ale příliš často nesetkáte. Velmi rychle se totiž kazí. Doma si z nich můžete připravit výborné máslo, ořechový likér nebo je smíchat v poměru 1:1 s medem a vytvořit si tak lahodné přírodní antidepresivum na pocuchané nervy.

Piniové ořechy – ani oříšky ani semínka

Piniové oříšky jsou takovou malou raritou mezi ostatními ořechy, nespadají do skupin ořechů ani semínek. Ve skutečnosti se totiž jedná o plody borovice Pinus pinea, nazývané piňoli nebo piniové oříšky. Protože i tyto oříšky patří mezi bohaté zásobárny energie, živin a vitamínů, je potřeba zde uplatňovat ono pomyslné zlaté pravidlo „Všeho s mírou“. Pokud si chcete na piniových oříšcích pochutnat, k jejich konzumaci volte raději dobu během dne, nikoli večer. Oříšky mají velmi příjemnou nasládlou chuť s akcenty pryskyřice, což ovšem nemusí všem gurmetům tak úplně vyhovovat.

Pozor si ovšem dejte při jejich nákupu. Dostat se do spárů tzv. Syndromu piniového oříšku totiž není nic příjemného. Pokud byste zakoupili nekvalitní či starší balení oříšků, během několika dlouhých dnů, v krajním případě i týdnů, budete vystaveni nepříjemné nahořklé chuti. Tu údajně „přebijí“ pouze přesolené potraviny a tento recept ještě rozhodně nepatří k těm osvědčeným. Relativně bezpečné jsou údajně oříšky pocházející ze Středomoří. Vyhnout byste se naopak měli oříškům z Číny, u kterých výzkumy prokázaly přítomnost nejedlých druhů Pinus armandii.

Co piniové oříšky obsahují a proč je konzumovat?

Tento typ oříšků je velmi bohatý na kvalitní bílkoviny, vitamín B1 a železo. Jsou také zdrojem nenasycených mastných kyselin – ve 100 gramech piniových oříšků jich naleznete celých 61 g. Na druhou stranu je ovšem nutno zmínit, že také tento typ oříšků se příliš nehodí do redukčních jídelníčků. Zato ale mají blahodárný vliv na naše srdce a cévy, pomáhají funkci mozku, příznivě působí proti nachlazení, únavě nebo podrážděnosti. Do svého jídelníčku by je měly zařadit zejména osoby, jež se potýkají s častým stresovým vypětím nebo lidé trpící depresemi.

Piniové oříšky v kuchyni

Velmi oblíbenou pochutinou je pesto z piniových oříšků, které se skvěle hodí k nejrůznějším druhům mas, těstovin, ale i do salátů nebo k obloženým mísám. Piniové oříšky upotřebíte také v kombinaci s nejrůznějšími saláty, omáčkami, ale i moučníky. Skvělou kombinaci vytváří s rýží či obilninami. Při konzumaci je důležité oříšky pořádně rozkousat a jíst je po malých dávkách.

Kešu oříšky – plody Ledvinovníku západního

Ledvinovníky nebo kešu oříšky? Oba názvy označují chutná nasládlá semena tropického stromu Ledvinovníku západního (Anacardium occidentale), kterému se náramně daří zejména v oblastech jižní a střední Ameriky. Uznáváme, že druhý zmíněný a ve společnosti rozšířený název je jaksi přijatelnější, proto jej budeme v tomto článku i nadále používat.

Oříšky, které mají typický ledvinovitý tvar, jsou uloženy ve šťavnaté dužině hruškovitého tvaru, která je velmi bohatá na vitamín C. Z dužiny se vyrábí výborná šťáva a lahodné víno. Skořápka plodu obsahuje mírně jedovatý olej kardol, který se ovšem s mírou konzumuje. U nás však k sehnání není.

Co kešu oříšky obsahují a proč je konzumovat?

Spolu se slunečnicovými semínky mají kešu oříšky nejvyšší obsah hořčíku. Jejich konzumaci proto doporučujeme osobám, které trpí tzv. tetanií, depresivními stavy nebo mají psychicky či fyzicky náročnou práci. Kešu obsahují stejně jako příbuzné druhy ořechů množství nenasycených mastných kyselin, posilují náš mozek, srdce i cévy. Ke konzumaci se doporučují zejména lidem po prodělaných operacích či závažnějších onemocněních. Kešu oříšky usnadňují trávení a díky vysokému obsahu antioxidantů podporují náš imunitní systém a zlepšují ostrost vidění.

Kešu oříšky v kuchyni

U nás se kešu oříšky nejčastěji konzumují ve své přírodní podobě, osolené nebo opražené. Ve světě však nacházejí tyto oříšky rozmanitějšího využití. Skvěle doplňují chuť masových jídel (zejména jehněčího), salátů, ale i krémů či polévek. Své místo nezapřou ani u přípravy dušených či zeleninových pokrmů. Ze sladkých jídel je můžete přidávat do moučníků, koláčů, ale i vánočního cukroví.

Arašídy – luštěnina nebo ořech?

Problematiku arašídů neboli plodů podzemnice olejné, jsme nastínili již v prvních odstavcích tohoto článku. Patří arašídy mezi luštěniny nebo ořechy? Oficiálně je správná první možnost. Ve společnosti se ovšem plody podzemnice olejné vryly do paměti jako ořechy. Proto nebudeme nabourávat zajeté stereotypy a arašídy (chcete-li burské oříšky) budeme i nadále řadit do rodiny ořechů.

Podzemnice olejná je původní plodinou Jižní Ameriky (Peru, Argentina, Brazílie), kde s největší pravděpodobností rostla planě. Do Evropy se rostlinky podzemnice dostaly zhruba na počátku 17. století, za což vděčíme zejména portugalským obchodníkům. Oříšky jsou bohužel bohaté na alergeny Vicilin a Konglutinin, jejichž množství se zvyšuje zejména pražením.

Co arašídy obsahují a proč je konzumovat?

Arašídy jsou velmi bohaté na antioxidanty, nenasycené mastné tuky, proteiny, vitamíny skupiny B nebo zinek, hořčík, vápník a fosfor. Díky vysokému obsahu antioxidantů buráky chrání naše buňky, tkáně a orgány a při konzumaci v rozumné míře napomáhají také hubnutí. Velmi pozitivních účinků dosahují také při léčbě nejrůznějších onemocnění autoimunitního charakteru. Arašídy dále udržují kontrolu nad zdravým cholesterolem v těle, posilují paměť a údajně nám dokonce mohou zajistit dlouhověkost.

Arašídy v kuchyni

Arašídy obvykle konzumujeme pražené a nasolené. Množství soli je zde ovšem mnohdy více, než je nezbytně nutné. Proto se snažte vybírat arašídy s menším procentem soli nebo vsaďte na jejich přírodní variantu. Velké oblibě (zejména v zahraničí) se těší burákové máslo, ale i olej z burákových jader. U nás se nesolené oříšky přidávají například do masových pokrmů (typu Kung-Pao apod.). Přidat je pochopitelně můžete i do moučníků, vždy je ovšem potřeba počítat s tím, že tento typ oříšků má svou specifikou chuť, jež může být pro některé až příliš výrazná.

Závěrem připojíme jeden extra tip: Pokud jakékoli ořechy přes noc namočíte do vody, budou se vám lépe trávit.

Těšte se na oříškové pokračování

Dnes jsme se zaměřili na několik známých druhů oříšků, s nimiž přišel do styku téměř každý z nás. Třetí díl našeho velkého oříškového speciálu bude věnován exotičtějším druhům ořechů, mezi něž patří například ořechy para, pekanové, makadamové nebo kokosové. Tak či tak se máte opět na co těšit! Pokud vás honí mlsná již nyní a rádi byste jednotlivé druhy oříšků ochutnali, určitě navštivte e-shop Zodo, kde si můžete vybrat ze široké nabídky lahodných oříšků.