Pomalu, ale jistě se blíží období letních měsíců, krátkých sukní a odhaleného těla. Co to pro mnoho z nás znamená? Obměnu šatníku a propadnutí depresi z vlastních nedostatků, jež na sobě po dlouhé zimě v odrazu zrcadla zpozorujeme. Tu a tam objevíme nějaký ten špíček navíc, povadlou kůži, pigmentovou skvrnu nebo nepříjemný estetický problém v podobě nevzhledných křečových žil. U koho je výskyt „křečáků“ vysoce pravděpodobný a jak mu předcházet? Může za vznik a rozvoj tohoto žilního onemocnění náš životní styl? Co zařadit do svého jídelníčku a čeho se naopak vyvarovat? A existují vůbec způsoby, jak se křečových žil jednou pro vždy zbavit? Odpovědi na tyto a spoustu dalších otázek jsou součástí následujících řádků.
Křečové žíly: jak vypadají a kdo je jejich vznikem nejvíce ohrožen
Neexistuje asi nikdo, kdo by ani náznakem netušil, jak vlastně křečové žíly vypadají. Pro pořádek však raději uvedeme, že jejich podoba je značně proměnlivá v jednotlivých stádiích i fázích. V prvotním stádiu se jedná o tmavší načervenalé flíčky, které postupem času mění nejen svou barvu, ale také tvar a sturkturu. V tom nejhorším stádiu se jedná již o značné modrofialové či nazelenalé síťované mapy, mnohdy uzlovitě vystouplé, na něž rozhodně není hezký pohled. Nejčastěji jsou vznikem a rozvojem křečových žil ohrožené ženy s dědičnou predispozicí. Ani mužům se ovšem tento problém nevyhýbá. V populaci jich existuje zhruba 20 – 30 %, jejichž dolní končetiny varixy „zdobí“. Odborníci a lékaři uvádějí, že pravděpodobnost dědičného vzniku křečových žil je zhruba 50:50. Pokud tedy na „křečáky“ trpí vaše maminka, s poměrně vysokou pravděpodobností se s tímto nevzhledným estetickým nedostatkem budete potýkat také. Vznik a zejména pak množství křečových žil ovšem ovlivňuje celá škála dalších faktorů. Pojďme se podívat na ty nejzásadnější z nich.
Co ovlivňuje vznik „křečáků?
Na vznik křečových žil má vliv řada rozličných faktorů. Kromě dědičných predispozic pak jde o nejrůznější druhy hormonálních změn. Mladé dívce či zralé ženě se nevzhledné varixy mohou objevit v souvislosti s nasazením hormonální antikoncepce, v těhotenství nebo po jeho skončení či s propuknutím menopauzy. Křečové žíly mohou být také jedním z průvodních znaků překyselného organismu. Riziko vzniku křečových žil se dále zvyšuje úměrně s věkem. Procento žen nad 60 let věku, které křečové žíly trápí, činí zhruba 90 %, což rozhodně není zanedbatelné číslo. Vznikem a rozvojem varixů jsou dále ohroženi obézní lidé, kuřáci, osoby vykonávající sedavé zaměstnání či lidé, kteří naopak dlouho stojí. Za vznik křečových žil však v nemalé míře může také nesprávná životospráva či nedostatek pohybu.
Jak vzniku křečových žil předcházet?
Lékaři se shodují na jednom zásadním poznatku – 100 % prevence před vznikem varixů jednoduše neexistuje. I přesto se však vyplatí dodržovat zásady zdravé životosprávy, věnovat dostatek času aktivnímu pohybu a při sebemenším náznaku křečových žil zvýšit svou snahu na maximum. V rámci zdravé a vyvážené životosprávy se snažte do svého jídelníčku zařadit dostatek čerstvých potravin – zejména pak ovoce a zeleniny a potravin obsahující lecitin, vitamin C, vitamin D a zinek. Již naše babičky k léčbě křečových žil doporučovaly obklady kostivalu lékařského nebo masti či odvary z listů jírovce. Velké oblibě se těšily také odvary z kůry bílého dubu nebo odvary ze slupek pohanky. Pokud se nechcete dennodenně „dopovat“ chemickými koktejly v podobě nejrůznějších doplňků stravy a vitamínů, pak se tyto osvědčené recepty a postupy vyplatí vyzkoušet, nemyslíte?
Aktivním pohybem ke krásným nohám
Kromě správné životosprávy jsme ve výše uvedeném odstavci zmínili také aktivní pohyb. A co si pod takovým „aktivním pohybem“ vlastně představit? Jelikož správný tok krve podporuje opakované stahování a uvolňování svalů, vsaďte na volný běh, jízdu na kole, ale i obyčejné procházky. Chůze je totiž tou nejpřirozenější a v zásadě také nejzdravější formou pohybu! Patříte-li mezi sportovní nadšence, pak se nebojte ani pravidelné gymnastiky v podobě klasické „svíčky“ či jízdy na kole se zvednutýma nohama. Od věci nejsou ani hodiny jógy, jumpingu nebo dalších moderních sportů, které v posledních letech zaplnily naše kulturní centra, sportovní haly a posilovny.
Co dělat, když problém překročí únosnou mez?
Pokud nepomohla prevence, ba ani zdravá životospráva, úprava jídelníčku nebo nová sportovní aktivita, nezoufejte. Nic není ztraceno. Přesto, že se tyto změny nedostaví ihned, mohou se křečové žíly u některých osob, vyvinout do takového stádia, kdy jim mohou způsobovat nejen nepříjemné bolesti, otoky a pocity těžkých nohou, ale také psychická traumata, díky nimž odmítají navštěvovat veřejná koupaliště či nosit krátké sukně a odhalovat své končetiny. V takovém případě je vhodné uvažovat o léčbě, jež je již v dnešní době na poměrně vysoké úrovni. V zásadě existují 4 její základní druhy: kompresní léčba, při níž je v rámci tlaku na lymfatický systém podporován návrat krve z končetin zpět k srdci, sklerotizace, která léčí ty nejmírnější projevy varixů (metličkovité žilky a drobné mapky) za pomocí speciální látky aplikované injekční stříkačkou, jež žíly uzavře, farmakologická léčba odstraňující zejména doprovodné projevy (pocit těžkých nohou, otoky) a na závěr též chirurgická léčba. V rámci chirurgické léčby byly v dřívějších dobách aplikovány nepříliš příjemné postupy, při kterých se postižené žíly malými otvory prakticky „vytahovaly“ ven z těla. Dnes již většina zákroků probíhá za pomocí laseru či radiofrekvenční terapie.
Rada na závěr
Jak lze z výše uvedeného vypozorovat, křečové žíly nejsou nic příjemného a mohou stát za rozvojem mnohem závažnějších poruch a onemocnění psychického rázu. Proto se nevyplatí podceňovat jejich prvotní příznaky, ale i zásady zdravé životosprávy a aktivní pohyb. Pokud vás v této oblasti děsí genetická predispozice, nezoufejte a na prevenci se zaměřte s dvakrát takovou intenzitou!
\