Mít problémy s klouby, to už dnes můžete v jakémkoliv věku. Artróza, neboli opotřebení kloubů, totiž může začít už u dvacetiletého mladého člověka. A i když se budete snažit předcházet tomuto onemocnění sebevíc, nemusí vám to být vůbec platné. Proto si pojďme přiblížit, jak vlastně artróza vzniká, jaká jsou její stádia, koho nejčastěji postihuje, jak se tato nemoc vlastně projevuje a nakonec také zveřejníme nejoblíbenější babské rady, které s ní údajně pomáhají bojovat.

Jak vzniká artróza?

Artróza, jak už bylo naznačeno výše, je onemocněním kloubů. Zejména se jedná o rozpad chrupavky v jakýchkoliv kloubech v našem těle. Nejčastěji potom může vzniknout v nosných kloubech, jakými jsou například kyčle, kolena nebo klouby páteře. Jenže, jak vlastně vzniká? Na tuto otázku si budeme muset nejdřív popsat samotnou funkci kloubů. Klouby spojují jednotlivé segmenty těla a umožňují jejich vzájemný pohyb. Vnitřní strana kloubů je pokryta tzv. synoviální membránou, která produkuje minimální množství vazké tekutiny, jež snižuje tření mezi kloubními plochami, a vyživuje chrupavku, čímž je zajištěn nebolestivý pohyb v kloubu. Jakmile je však nějaký kloub více namáhán, může v něm dojít k tuhosti, ztrátě elasticity a nakonec i možnosti jeho poškození, a to už jsou příznaky artrózy.

U koho se artróza projeví s větší pravděpodobností?

Jenže ani samotné namáhání kloubů ještě nemusí znamenat základ pro artrózu. Aby ji totiž člověk „dostal“ musí mít taky jisté predispozice. Jedná se například o genetiku, obezitu, různá zranění během života, či jiné nemoci. Nejnáchylnější jsou potom zajisté staří lidé, kteří již mají chrupavky životem velice opotřebované, a když se potom například zraní, můžou mít artrózu jedna dvě.

Jaká jsou stádia artrózy a jak se vlastně projevuje?

Samozřejmě, že samotná artróza nezačne ze dne na den. Člověk do konečného stádia spěje třeba i celý život, a někdo jiný ani na „stará kolena“ nemá s klouby vůbec žádný problém. Záleží totiž hodně na celoživotním stylu, životosprávě a dalších faktorech. Samotnou artrózu na sobě zpozorujete zprvu jako bolest spjatou zejména s pohybem. Později se také může objevit bolest po dlouhodobější námaze, nebo se naopak může objevit i bolest kloubů po dlouhé době nic nedělání. Navíc se u artrózy tradičně objevuje vysoká ztuhlost končetin po období odpočinku, kdy bychom měli být naopak nejvíc odpočatí a připravení na novou dávku zápřahu. Dále se také objevují otoky kloubů a úplně nejhorší jsou nejrůznější kostnatá rozšíření v polovině a na koncích prstních kloubů, které můžou být neuvěřitelné bolestivá. Vše se ale točí zejména kolem jednoho ukazatele – bolesti kloubů. Bolí-li vás jakkoliv klouby, a to kdykoliv během dne, rozhodně tuto komplikaci neházejte za hlavu, ale raději se na ni zaměřte, aby z toho nebylo nakonec ještě něco horšího.

Co by vám poradily naše babičky…

Artróza je nemoc spojená s lidskou populací prakticky už odjakživa. Kdysi totiž byli lidé vystaveni neuvěřitelné zátěži, a tak se s ní potýkal téměř každý druhý. Dneska už je sice situace mnohem lepší, ovšem ani dnešní „moderní“ člověk se tomuto onemocnění příliš nevyhne. Proto se teď místo k moderní medicíně, upneme k té tradiční. Co by vám vlastně poradily naše babičky?

V prvé řadě byla vždycky základem prevence. Ta může u tohoto onemocnění představovat zvýšenou konzumaci nejrůznější kližek a šlach v mase, které by měly doplňovat tkáň v kloubech. Někteří zase doporučují konzumaci gumových bonbónů, což by mělo fungovat na naprosto stejném principu.

Jenže co dělat, když prevence nepomohla?

Pokud se už s bolestivými klouby potýkáte, měli byste v prvé řadě zkusit shodit nějaké to kilo navíc. Nemáte-li co shazovat, měli byste naopak nabrat, a to konkrétně svalovou hmotu. Díky svalům budete mít totiž lépe chráněné klouby proti nárazům a tlaku. Samozřejmě ale všeho s mírou, a to s bolavými klouby platí dvojnásob!

Další možností na skutečně hodně velkou bolest může být led. Ten je totiž, jak je všeobecné známo, přírodním tišícím prostředkem a navíc i snižuje riziko vzniku zánětu. Pokud se přesuneme na oblast bylinek a obkladů, je prý nejlepší černý kořen, respektive kostival lékařský, truskavec, bříza, řepík, vřes, nebo oves. Pokud si tedy připravíte obklad z jakékoliv této rostlinky, je pak nejlepší jej co půl hodiny vyměňovat, aby byl účinek nejlepší.

Skutečně babská rada do pranice

[sociallocker]

Jedna skutečně stará babská rada zase říká, že na bolavá kolena platí zelí. Že se vám to moc nezdá? Nebojte se, zelí nebudete jíst! Nejprve je nutné vybrat si dva pěkné a velké listy z hlávky zelí. Z těchto dvou listů vykrojte tvrdé středové košťály, které můžete rovnou vyhodit. Na další krok si připravte žehličku a listy papíru. Mezi připravené listy papíru potom vložte listy zelí, a to všechno několikrát přejeďte teplou žehličkou. Listy zelí tak změknou a pustí i trochu šťávy. Teď už jen listy položte na kolena, přikryjte igelitem a ovažte. Celou tuto proceduru je nejlepší dělat večer před spaním, aby mohl list působit po celou noc. Ráno, když se vzbudíte, listy vyhoďte, kolena umyjte a ještě namažte měsíčkovou mastí. I když je to tedy poněkud zdlouhavější procedura, rozhodně prý pomáhá.

[/sociallocker]

Co dělat, když žádná rada nezabírá?

Pokud žádná rada nezabrala, samozřejmě máme ještě mnoho dalších možností. Například vyzkoušejte vyčistit tlusté střevo a játra. To můžete buď nejrůznějšími doplňky stravy, nebo samozřejmě stravou, a to zejména složenou ze zeleniny. Dále si můžete například připravit šťávu z aloe vera. Tu však opět nebudete pít, ale zase přikládat. Stačí smíchat 50 ml aloe a 100 g medu a máte výborný léčebný zábal. Pokud nic, tak alespoň budete ráno krásně vonět.

Trochu alkoholu na klouby!

Taktéž se objevují nejrůznější rady, jak na bolavé klouby s pomocí alkoholu. Nejeden náš dědeček si už totiž mazal klouby slivovicí. A tak to můžete taky zkusit! Navíc je jedna rada v této oblasti poměrně kuriózní. Nazývá se „Rozinky v ginu“. Nejprve si kupte větší sáček zlatých rozinek, ty následně nasypte do větší mělké nádoby a nakonec přelijte ginem. Přelití by mělo být tak, aby se mohl alkohol volně vypařovat. A takto to nechte alespoň dva týdny ležet. Aby vám rozinky vydržely co nejdéle, naložte je po dvou týdnech do čisté zavařovací sklenice a uložte do chladu a tmy. A co s těmi klouby? Na ty užívejte devět až deset kuliček denně.

Artróza na závěr

Rad a doporučení je tedy obrovské množství. Nejčastěji se však objevuje zelný list a kostival lékařský. To budou nejspíš ty nejlepší rostlinky, které na bolestivé klouby použít. Ostatní možnosti pak nemusí fungovat u každého, takže je dobré vyzkoušet více variant.