Pochutnat si na dobrém mléku, másle, jogurtu nebo smetaně je v dnešní době kumšt. Přesto, že regály a chladicí pulty obchodů doslova praskají ve švech, kvalita mléčných produktů není nikterak valná. Bohužel za tento neduh si můžeme z velké části sami. Namísto toho, abychom zkoumali složení jednotlivých výrobků, se více zaměřujeme na jejich cenu, popřípadě slevové akce, které si pro nás prodejci připraví. A kde není poptávka, není ani nabídka. Proto je dobré zamyslet se nad filosofií našeho konání, změnit zažité stereotypy a osvojit si základní zásady při výběru mléčných výrobků. Jaké to jsou? Čtěte dále a dozvíte se to!

Na co se zaměřit při koupi?

Jako první se podívejme, co všechno musí obsahovat etiketa mléčných výrobků podle zákona:

• Veškeré výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti a kódem dané země (u českých výrobků je to pochopitelně kód CZE). Toto označení spotřebitele informuje o tom, že výrobek byl vyroben ve firmě či závodu, který splňuje hygienické požadavky pro výrobu potravin živočišného původu.
• Nakupujete-li zahraniční produkty, vždy kontrolujte, zda je na obalu také český popis výrobku včetně jeho složení.
• Teplota pro uchovávání a prodej mléčných výrobků se musí jak v supermarketech, tak třeba obchůdcích se zdravou výživou či na farmářských trzích, pohybovat mezi 4 – 8 °C.

Nepleťte si dobu minimální trvanlivosti s dobou použitelnosti

Při nákupu obecně platí, že čím kratší má mléčný výrobek trvanlivost, tím méně byl průmyslově zpracován a o to méně konzervačních přísad do něj bylo přidáno. Při nákupu ovšem narazíte nejen na dobu minimální trvanlivosti, ale také na dobu použitelnosti, mezi nimiž existuje několik rozdílů.

Datum minimální trvanlivosti: Na obalech výrobků najdete tento údaj jako: „Minimální trvanlivost do…“ a označuje datum, do něhož je doporučeno výrobek zkonzumovat. Protože se ovšem jedná o minimální trvanlivost, výrobce a prodejce garantuje ještě několik dnů, u trvanlivých potravin i týdnů, po které není výrobek zdravotně závadný. Pokud datum minimální trvanlivosti vyprší, výrobek může být dál prodáván, avšak pouze na vyhrazeném místě a s označením „akce, sleva apod.“. Většinou se minimální trvanlivost udává u potravin, které se rychle nekazí. (konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny).

Datum použitelnosti: Datum použitelnosti je na obalech výrobků uvedeno slovy "Spotřebujte do…". Hlavní rozdíl oproti datu minimální trvanlivosti je v tom, že pokud výrobek konzumujete po uplynutí použitelnosti, již se nemá za to, že jíte zcela bezpečný výrobek. Tento výrobek také nesmí být uváděn do oběhu, a to ani ve vymezených prostorách s označením „sleva“ nebo „akce“. Datum použitelnosti se uvádí zejména u potravin, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány (např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazená drůbež, výrobky studené kuchyně apod.).

Bez tuku to nejde

Prakticky všechny mléčné výrobky obsahují větší či menší množství tuku. Pokud tuk ve výrobku chybí, je nahrazen jinými složkami, v nichž převládají zejména cukry, škroby nebo chemická dochucovadla a látky, které našemu tělu nijak neprospívají. První pravidlo tedy říká ‑ chcete-li si opravdu pochutnat, vybírejte mléčné výrobky, které obsahují tuk, jež není zbytečně ničím nahrazován. Přesto, že se na nás ze všech stran valí informace o tom, jak bychom se měli tučným výrobkům vyhýbat, pokud žijeme aktivním životem, zařadíme do svého denního harmonogramu alespoň minimum pohybu, kvalitní mléčný výrobek, na němž si pochutnáme, s ručičkou osobní váhy určitě nikterak výrazně nehne. Kromě toho také mléčné výrobky obsahují vitamíny A, D, E a K, které jsou nejvíce obsaženy právě v mléčném tuku. Pokud bychom si tedy vybírali jejich „odtučněnou variantu“, odstředěním se o ně zbytečně ochuzujeme.

Vyhněte se „éčkům“

A opět se dostáváme k obalům a složením jednotlivých mléčných výrobků. Nejlepší z nich jsou ty vyrobené tradičním způsobem bez použití zbytečných éček. Pokud za tyto „vylepšovány“ nechcete v mléčném výrobku platit, opět čtěte pečlivě složení. Jestliže je etiketa produktu, a zejména pak jeho složení, dlouhá jako týden do výplaty, raději se poohlédněte po jiné výrobku či značce. Třeba takový bílý jogurt by měl být vyroben jen z mléka a bakterií mléčného kvašení. Pokud se jedná o skutečně kvalitní výrobek z poctivého kravského mléka, není potřeba jej zahušťovat nebo vylepšovat chemickým koktejlem.

Čemu věnovat pozornost u etikety výrobku?

[sociallocker]Konzumní mléko: Při výběru mléka nestačí rozlišovat jen to, zda se jedná o mléko trvanlivé (ošetřeno sterilací) či čerstvé (ošetřeno pasterací). Pozornost věnujte také obsahu mléčného tuku. U odtučněného mléka je obsah tuku 0,5 %, u polotučného 1,5 %, a plnotučné má obsah tuku 3,5%.

Jogurty: Při nákupu sledujte především tučnost a případnou ochucující složku – je-li součástí výrobku. V každém jogurtu musí být navíc 10 milionů zárodků jogurtové kultury v 1 gramu. Vyhněte se jogurtům s nulovým obsahem ovoce nebo výrobkům, které jsou označené jako „kakaová pochoutka“, „jogurt s ovocnou složkou“ apod.)[/sociallocker]

Jak vybírat a nakupovat….

Máslo

Máslo může být do oběhu uvedeno pouze zabalené. Pokud chceme zakoupit opravdu kvalitní máslo, je potřeba sledovat obsah mléčného tuku, který musí činit alespoň 80 % hmoty, maximálně však 90 %. Na našem trhu nejčastěji nalezneme máslo s obsahem 82 – 85 % mléčného tuku, přičemž vysokoprocentní máslo je vždy dražší, než to, které má tuku menší obsah. Při výběru se zaměřte také na obsah vody, jež nesmí překročit hranici 16 %. Tento údaj bohužel na obalu másla nenajdete, obsluha prodejny by vám ovšem měla na vyžádání poskytnout relevantní informace. Při výběru se zaměřte zejména na neporušenost obalu a složení daného výrobku. Vybírat můžete z těchto variant:

• Čerstvé máslo: Tento typ másla je možno prodávat maximálně 20 dnů od data výroby.
• Biomáslo: Je vyráběno z mléka dojnic chovaných v ekologickém zemědělství.
• Stolní máslo: Obvykle zamražený výrobek, který se může prodávat pouze 20 dnů od vyskladnění z mrazáku.
• Solené máslo: Na obalu másla je uvedeno množství soli, které daný výrobek obsahuje. Tato (zejména zahraniční specialita) je vhodná do pomazánek, ke slanému pečivu nebo k přípravě mas a zeleniny. Pro výrobu cukroví, moučníků, koláčů a buchet doporučujeme sáhnout po máslu bez přidané soli.

Mléko

V obchodech narazíte pouze na mléka, která prošla tepelnou úpravou, jež zničila případné nežádoucí organismy. Protože ovšem mléko prochází nejrůznějšími úpravami, je občas těžké se v jednotlivých výrobcích zorientovat. Pojďme se tedy společně podívat, na jaké druhy mlék můžete na pultech tuzemských prodejců narazit a co si pod jednotlivými procesy úprav představit:

• Homogenizované mléko: Tukové částečky se v mléce rovnoměrně rozptýlí, což zabraňuje vyvstávání tuku na povrchu mléka či mléčných výrobků.
• Plnotučné mléko bez standardizace: Neboli mléko „selské“ disponuje takovým obsahem tuku, který se po nadojení nezměnil přidáním ani odebráním. Obsah tuku ovšem nesmí klesnout pod 3,5 procenta.
• Plnotučné se standardizací: V tomto mléce naleznete minimálně 3,5 procenta tuku a 2,9 procenta bílkoviny. U tohoto mléka je možno přidávat či odebírat tuk tak, aby bylo dosaženo dané tučnosti.
• Pasterované mléko: Tento typ mléka prošel krátkodobým zahřátím na teplotu minimálně 71,7 °C po dobu 15 sekund. Mléko můžeme najít také s označením „čerstvé“, což ale znamená, že jej musíme skladovat při teplotě od 4 °C do 8 °C.
• Mléko s UHT ošetřením (vysokotepelným ošetřením): Tato mléka jsou zahřívána na 135 °C, a to po dobu nejméně jedné sekundy, čímž se zničí všechny mikroorganismy a jejich spory. Mléko nalezneme také pod označením „trvanlivé“.
• Obohacené (fortifikované) mléko: Mléko obsahuje přídavek mléčných bílkovin, minerálních solí nebo vitamínů.

Zakysanou smetanu

Výroba zakysané smetany probíhá odstředěním tuku z mléka, který se následně pasterizuje a poté očkuje ušlechtilými bakteriemi mléčného kysání. Na pultech prodejců se ovšem můžeme setkat se zakysanou smetanou s různým procentem tuku. Nabídka je rozmanitá a začíná někde u 10 procent a končí procenty 38. Obsah tuku ovšem není jediným údajem, který bychom měli při výběru zohlednit:

• Barva: Smetana by měla být bílá, popřípadě krémová. V žádném případě by neměla být na povrchu vidět barevná nesourodost.
• Datum spotřeby: Čím vzdálenější, tím lepší. Pokud je smetana prošlá, výrobek nesmí být uveden do oběhu.
• Vůně: U klasické zakysané smetany by měla být typicky nakyslá, bez cizích pachů a příchutí.
• Obal výrobku: Nesmí být porušen. Pozornost věnujte také jednotlivým údajům, které by neměly být nikterak měněny, mazány nebo doplňovány.

Smetanu

Aby mohl být výrobek označen jako smetana, musí být vyroben pouze z mléka a mít nejméně 10 % tuku. Pokud vybíráte smetanu ke šlehání, pak obsah tuku v tomto výrobku musí činit alespoň 30 %. Na pultech prodejců můžete narazit na trvanlivé smetany, které jsou ošetřené UHT, jejíž princip jsme si vysvětlovali výše. Pokud chcete, aby se vám smetana opravdu dobře našlehala a na zákuscích či svíčkové vydržela, pak ji vychlaďte na teplotu 3 – 8 stupňů a šlehejte po dobu 2 minut. Kvalitní smetana by měla vydržet při pokojové teplotě minimálně po dobu 20 minut.

Slovo závěrem

Kvalitní mléčné výrobky jsou nepostradatelnou součástí zdravého jídelníčku. Proto bychom jejich výběru měli věnovat dostatek pozornosti. Možná jste při pročítání dnešních řádků hledali informace o výběru sýrů, které jsme si ale záměrně nechali na speciální článek, jež pro vás v brzké době vydáme.

Máte nějaké vlastní triky nebo fígle, jak vybírat mléčné výroby? Pochlubte se nám na Facebooku nebo v komentářích pod tímto článkem!