Jáhly. Pro někoho známější, pro jiného naprosto neznámá potravina. Jáhly totiž postupně přestávají vévodit naší kuchyni. To je ovšem velice smutné! Jáhly jsou totiž neuvěřitelně zdravé, chuťově výborné a naprosto dietní. Pojďme si tedy nyní zevrubně popsat právě tuto kulinářskou pochoutku, kterou můžete zařadit i do svého dietního jídelníčku!

Jáhly jsou semena prosa

Začneme tedy popisem, co to vlastně jáhly jsou. Ne každý to totiž ví. Jáhly jsou už od nepaměti vyráběny očištěním a oloupáním semen prosa. Proso je součástí rodu obilovin, tudíž jsou jáhly jistým druhem obiloviny, a to konkrétně z čeledi lipnicovitých. Abyste jáhly v obchodě skutečně jednoznačně poznali, dívejte se po malých, asi milimetrových žlutých kuličkách.

Jáhly jsou s námi už odjakživa

Takto se jáhly připravují a podávají na tabulích už odnepaměti. Jedná se totiž pravděpodobně o tu nejstarší kulturní plodinu vůbec, kterou z Asie do Evropy přinesly již před stovkami let kočovné kmeny. Tehdy bylo proso, zejména pak jáhly, velice oblíbené a připravovalo se na všechny možné způsoby. Obliba prosa byla způsobená zejména jeho velice nízkou cenou a vysokou výživnou schopností. Ještě na počátku minulého století, což není tak dávno, byl právě jahelník, tedy sladký koláč z jáhel, oblíbeným slavnostním štědrovečerním jídlem. Taktéž bylo naprosto nemyslitelné, aby chyběl například na svatební hostině. Jáhly byly prostě na prvním místě.

Proso vám nevyroste všude

Od historie prosa však nyní přejdeme k jeho pěstování. To, navzdory jeho velké oblibě, není vůbec jednoduché. Proso totiž vyžaduje teplé a dobré půdy. Vyklíčí vám pouze při teplotě 10 až 12°C a kvůli tomu se seje zpravidla až v květnu. Když je skutečně studené jaro, může k jeho osetí dojít klidně až v červnu. Abyste si jej pak mohli užít a udělat si z něj nějakou pochutinu, musíte čekat až do srpna. Právě z těchto důvodů se prosu nejvíce daří na jižní Moravě nebo na jižním Slovensku, kde jsou velké plantáže s prosem.

Čekání na proso se vyplatí

Avšak to dlouhé čekání, až proso vyklíčí a doroste do požadované velikosti, se skutečně vyplatí. Jáhly, jež se z prosa vyrábí, totiž obsahují neuvěřitelné množství minerálů, vlákniny, která rychle a na dlouhou dobu zasytí, dále vápník a složené sacharidy, které se uvolňují velice pozvolna a minimum kalorií pohybující se na 100 gramů jen okolo 119 kcal. Z minerálů jsou v jáhlech nejvíce obsažené draslík, fosfor, hořčík, měď, zinek, křemík a železo. Jejich konzumací si tedy vylepšíte kvalitu vlasů a nehtů, výrazně podpoříte hubnutí, imunitu a metabolismus, posílíte nervovou soustavu, zachováte dlouho zdravé a krásné zuby, pomůžete si při chudokrevnosti, nebo žaludečních problémech a potlačíte únavu.

Naše babičky radí…

Právě proto babské rady říkají, že je nutno každé ráno požvýkat jednu kávovou lžičku syrového prosa a následně jej zapít pouze vodou nebo čajem. Když budete tento rituál skutečně pravidelně opakovat, nemusíte se bát žádných negativních efektů, ba právě naopak – můžete na sobě zpozorovat pozitivní účinky této plodiny.

Jídla z jahel jsou vhodná pro všechny

Teď určitě zajásá i alergik! Jáhly jsou totiž bezlepkové a antialergenní, takže se hodí do jídelníčku nejen lidem s bezlepkovou dietou, ale také lidem s dalšími rozličnými problémy se zažíváním či s alergiemi. Během vaření jahel určitě přijdete také na to, že tato potravina nevytváří žádný sliz či maz. Proto jsou jáhlové pochutiny vhodné i pro ty, jež trpí zahleněním dýchacích cest.

Jejich příprava není vůbec složitá

A jak je tedy připravit? Úplně na začátku musíte jáhly pořádně přebrat, propláchnout a na sítu je dvakrát, nebo ještě lépe třikrát, přelít vařící vodou. V tuto chvíli jsou jáhly připravené k dalšímu použití. Tento začátek by měl předcházet každému výtečnému jídlu z jahel. Důvod je jednoduchý. Nechcete přeci, aby jáhly zhořkly. Následně jáhly vložte do studené vody, ve které je několik hodin nechte odpočívat. V téže vodě je pak můžete i dále připravovat. Při vaření nebo dušení dejte k jáhlům tři díly vody na jeden díl jahel. Je to naprosto jednoduchý poměr. Samozřejmě nezapomeňte na špetku soli, a to i když je pak budete dělat na sladko. A vařte, dokud nebudou naprosto měkké, tedy asi půl hodiny. Avšak voda není jedinou tekutinou, ve které můžete jáhly vařit. Taktéž mléko, sójové mléko, rýžové mléko, ovesné mléko či kokosové mléko jsou výborné alternativy pro následnou úpravu na sladko.

Jahelník jako základ každé kuchařky

Jak už bylo zmíněno výše, nejoblíbenějšími a asi nejstaršími recepty s jáhly jsou nejrůznější jahelníky. Ty jsou delikátní záležitostí vhodnou i pro alergiky, celiaky, či dietáře. Dalšími možnostmi, jak využít jahel, jsou přípravy rozličných kaší, karbanátků, placiček, nákypů, knedlíků, polévek nebo sekané. Fantazii ani chutím se meze nekladou, a tak můžete jáhly vyzkoušet skutečně na stovky způsobů.

Jahelník snad ne naposled

Jáhly jsou právě se Slovany, kterými jsme i my, spojeny už odpradávna. Jedná se prakticky o naši kulturní plodinu a pochutinu. Avšak právě my jáhly v poslední době využíváme čím dál méně. Zkuste tedy alespoň jednou za čas jahelník či jinou možnost úpravy a zachovejte tuto mnohaletou tradici! Přeci se nezřekneme něčeho tak výborného, jako jsou právě jídla z jáhel!