Zbavte se potíží (nejen) se zažíváním a nadváhou. Vyzkoušejte jídelníček našich babiček!

Ta přemíra jídla v obchodech jako by nám dodávala jistotu, že nebudeme mít hlad a nebudeme trpět nedostatkem. Desítky druhů pečiva, stovky příchutí čokolád, regály plné tučných uzenin a sýrů. Jídlo může být zábava, může znamenat uspokojení a může zahánět smutek. Ale právě ta přemíra možností stravování, obvykle nezdravého, povýšení stravy na zábavu a zpestření volného času je možná to, co vede k našim častým problémům – ke špatnému zažívání, k nevysvětlitelné únavě a ztrátě elánu, k nadváze nebo obezitě, koneckonců nezřídka i k psychickým potížím.

Všechno je špatně, zpátky na stromy?

Ne, to rozhodně ne. Všechno určitě špatně není. Téměř každá pochoutka může mít svou zdravější variantu, místo tučných uzenin si můžeme dát libovou šunku a k masu si ode dneška dávejme místo hranolků třeba rýži. Ono nepřeberné množství potravin, které nám obchodní řetězce nabízejí, má i svou výhodu – při troše snahy si můžeme vybrat pro sebe to nejlepší.

Není třeba brojit proti moderním pochutinám a začít se živit lesními plody. Jedním ze způsobů, jak se vypořádat s tím, co nám možná škodí, je vyzkoušet jídelníček našich předků – našich babiček nebo prababiček. Pravděpodobně téměř v každé éře lidského života, kdy se lidé už za svou potravou nehonili po lesích, žili i obézní lidé, nebo alespoň lidé s nadváhou. Buďme si ale jisti tím, že jich nebylo tolik co dnes. A na vině je celkový životní styl – všeobecný nedostatek pohybu v moderní společnosti i nesprávné stravování.

Co by nám doporučily naše babičky?

Právě kvůli tomu mnohdy až neuvěřitelnému množství potravin jsme ze svých jídelníčků poněkud vytěsnili takové pokrmy, jako jsou obiloviny, luštěniny, ořechy, olejnatá semenatepelně upravovaná zelenina. Tyto pokrmy totiž nezatěžují tělo tolik, jako například naše oblíbené smažené pochoutky, naopak udržují zažívání i tělo v harmonii a zvyšují odolnost vůči nemocem.

Ideální je stav, kdy dvě třetiny stravy člověka tvoří celozrnné obiloviny a luštěniny, přičemž obiloviny by měly být v převaze. Poslední třetinu by měla tvořit zelenina – v létě zčásti syrová, po zbytek roku spíše tepelně upravovaná. Po celý bychom si měli dopřávat i kvašenou zeleninu.

Krůček od makrobiotiky

Zmíněné potraviny, jimiž hostili svou rodinu naši předci, spadají pod makrobiotiku. Makrobiotika je pojem, který je mezi lidmi rozšířený, ale málokdo ví, co si pod ním opravdu představit. Nějaké šílenství zaměřené na extra zdravé stravování? Nějaké striktní předpisy, co jíst, a co ne? Kdepak, takhle makrobiotiku vážně vnímat nemusíme. To, jak vážně ji budeme brát, závisí pouze na nás samotných. Můžeme se třeba jen zlehka inspirovat…

Pojem makrobiotika je složeninou řeckých slov makrós (velký) a biós (život). Tím je vlastně vysvětleno, o co v makrobiotice jde – o dlouhý život ve zdraví, přičemž zdraví závisí především na naší stravě. Jde o životní styl, nebo chceme-li dlouhodobý dietní režim, který vychází z učení o rovnováze sil jin a jang. Zřejmě poprvé se o makrobiotice zmínil už Hippokrates ve svém spise O vzduchu, vodách a místech, v němž se zabýval vlivem životního prostředí a stravy na zdraví člověka.

Do makrobiotického jídelníčku nepatří průmyslově zpracované výrobky, doporučují se obilniny, luštěniny, zelenina, ryby, olejnatá semena, ořechy a ovoce rostoucí v našem podnebném pásu.

Potraviny s předurčenou funkcí

Makrobiotika nedoporučuje potraviny jen tak z rozmaru, ale podle toho, zda nás ochlazují či zahřívají, okyselují nebo odkyselují:

  • Potraviny, které zahřívají: cibule, česnek, hovězí a kuřecí maso, rakytník, třešně, vlašské ořechy, zázvor aj.
  • Potraviny, které ochlazují: ananas, banány, černý a zelený čaj, čínské zelí, jablka, kiwi, okurky, pšenice, rajčata, špenát aj.
  • Potraviny s vyrovnanou povahou: brambory, fazole, hrách, hroznové víno, kukuřice, mléko, mrkev, vepřové maso aj.
  • Potraviny, které okyselují: alkohol, bílá mouka, cukr, káva, maso, mléčné výrobky aj.
  • Potraviny, které odkyselují: brambory, zelenina, ořechy, žitná mouka aj.

Potraviny, které nás zahřívají, bychom přitom logicky měli konzumovat spíše v chladnějších ročních období a naopak. Svou úlohu mají i jednotlivé chutě, například ostrá jídla podporují pocení a vylučování škodlivých látek z těla, slané pokrmy mají projímavé účinky a podobně.

Shrnutí na závěr

Ačkoli jsme asi rádi za to, že máme k dispozici tak velký výběr potravin, které můžeme konzumovat, měli bychom se zamyslet nad tím, co nám přijímaná strava dává a jak na ni naše tělo reaguje. Mnohé zdravotní komplikace jsou způsobeny právě nevhodnou stravou, a když se podíváme do minulosti, zjistíme, že tyto komplikace naši předci obvykle neměli – protože se stravovali jinak. Inspirujme se tedy jejich stravováním, zařaďme do jídelníčku pro tělo přínosnější potraviny, jako jsou luštěniny, obilniny nebo zelenina, nebo naopak vynechme pečivo, mléčné výrobky a brambory, které makrobiotika zakazuje, a sledujme ten rozdíl. Nejen že se budeme cítit lehčí, ale možná zmizí ta věčná únava, kožní problémy, nadváha nebo potíže se zažíváním. Dojde k tomu proto, že tělo nebude přetíženo a překyseleno. Bojujme! Za zkoušku to rozhodně stojí!

Na těchto stránkách užíváme cookies. Proti jejich sběru na základě oprávněného zájmu se můžete odvolat na info@vceliste.cz, nebo budeme rádi, když nám jejich užívání odsouhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close